Soubory

KUD VINOGRADI, Gudurice, Srbsko

Soubor byl založen v roce 1946 a letos slaví již 79 let existence. Za celou historii prošlo souborem téměř 2000 členů. Často hostoval doma i v zahraničí, zejména v na festivalech v Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a Řecku. V současné době má soubor 50 aktivních členů ve věku 16-22 roků ve dvou souborech. Soubor přicestoval na základě spolupráce s Českou besedou Vršac. Česká Beseda Vršac byla založena v roce 2014 s cílem zachovat národní identitu a kulturní dědictví Čechů žijících v této oblasti Srbska víc než 200 let. Jedním z jejích cílů je navázání vztahů s Českou republikou. Pořádají šest akcí ročně, kde propagují českou kulturu a jazyk a spolupracují s ostatními národnostními menšinami. Spolek navázal družbu s Českou besedou Lukavice, která v loňském roce na jejich pozvání vystupovala ve městě Vršac a na festivalu "Lepota različitosti" - Krása rozmanitosti.
Uměleckým ředitelem KUD je Zoran Dimković.

FS POJANA, Piława Dolna, Polsko

POJANA je nejstarší soubor v Polsku, který pěstuje čadecké tradice, jež byly v roce 2024 zapsány na Národní seznam nemateriálního kulturního dědictví. Čadčané (Czadca Highlands) jsou etnografickou skupinou, pocházející z oblasti Čadce (dnešní Slovensko), odkud na začátku 19. století zahájili svou migraci „za chlebem“ do Bukoviny v Rumunsku, kde pobývali asi 130 let. Po druhé světové válce se v procesu repatriace vrátili do vlasti a usadili se mimo jiné v Dolním Slezsku, včetně okresu Dzierżoniów. Za účelem zachování dědictví čadeckých horalů byl v roce 1958 založen soubor „Pojana“. Sdružuje lidi, kteří milují zpěv, hudbu, tanec a současně pečlivě pěstují tradice svých předků. Repertoár kapely zahrnuje „Tajdany“, autentické horské písně vyprávějící příběhy o tvrdé práci, touze a lásce, které do Bukoviny přivezli polští návštěvníci. Zaznívají také písně v rumunštině, slovenštině, češtině a ukrajinštině. Lidové tance jsou nedílnou součástí repertoáru. „Pojana“ často vystupuje na národních i mezinárodních festivalech a folklórních přehlídkách (v Polsku, Rumunsku, na Ukrajině, v České republice, Moldavsku, na Slovensku a v Maďarsku).

FS TEPLIČAN, Liptovská Teplička, Slovensko

Folklórní soubor Tepličan byl založen v roce 1974 a zaměřuje se na prezentaci písní a zvyků obce Liptovské Tepličky, která je liptovsko-goralského původu. Sdružuje mládež od 15 let, přičemž horní věková hranice není omezená. Tvoří ji taneční, mužská, ženská a dívčí zpěvácká složka. Skupinu doprovází vlastní lidová hudba. Skupina se pravidelně účastní mnoha festivalů doma (Zamagurské folklórní slavnosti, Východná, Podpolianské či Podroháčské slavnosti) i v zahraničí (např. Německo, ČR, Rusko, Polsko). Soubor regionálně patří k Hornímu Liptovu, nářečí je však goralské. Tepličan je ze slovenské družební obce Liptovská Teplička (2400 obyvatel). Ta leží v nadmořské výšce 960 m.n. a je známá unikátními bramborovými sklípky a terasovitými políčky, která připomínají schody do nebe. V programu vystoupí s pásmem Písně a tance z Liptovské Tepličky.
Vedoucím souboru je Katarína Fedorová.

LÍŠŇÁČEK, Brno

Dětský národopisný soubor Líšňáček se zabývá folklórem Líšně a Brněnska obecně a sdružuje děti od čtyř do dvaceti roků. Jádrem repertoáru jsou zvyky, písně, tance a dětské lidové hry z Líšně a okolí zapsané nejen v materiálech Františka Svobody, ale též v publikaci „Naše děti“ Františka Bartoše. Studnicí vědomostí byla pro nás přední znalkyně lidového tanečního projevu Zdena Jelínková. Těm nejmenším věnovala svou studii - Za našó rájó. Děti předvádí výroční obyčeje, lidové obřady, koloběh lidového i církevního roku a jeho odraz v životě na brněnském venkově. Tradicí se stala Kateřinská hodová zábava. Vzácnou atmosférou dýchají i vánoční koncerty, na nichž zaznívají také lidové koledy z Líšně. Soubor doprovází cimbálová muzika Líšňáci. Děti se často prezentují na „velkých“ festivalových pořadech i na vernisážích, koncertech, pořadech pro seniory, krajských i celostátních soutěžích. Program tvoří buď jednotlivá pěvecká i taneční čísla nebo ucelené tematické bloky s doprovodem muziky.
Vedoucí souboru je Helena Vrchotová.

MALÁ JITŘENKA, Dolní Čermná

FS JITŘENKA, Dolní Čermná

Soubor byl založen v roce 1995 Yvonou Rybovou, která pak téměř 30 let soubor vedla. K založení Jitřenky významně přispěly Čermenské slavnosti, na kterých v prvních ročnících chyběl domácí soubor. Od počátku byla Jitřenka dětským souborem, který měl až 60 dětí od 6 do 15 let. Ale po svém 20. výročí se Jitřenka stala souborem dospělých. V roce 2023 byla dětská složka souboru obnovena (malá Jitřenka). Repertoár čerpá Jitřenka hlavně z regionálních pramenů sběratelů lidových písní a tanců se zaměřením na etnografickou oblast východních Čech. Vlastní úpravy zahrnují choreografie pásem i jednotlivých tanců typických pro tuto oblast, kterými jsou mateníky, obkročáky, řezanky nebo například mazura či břitva. Autorem většiny starších pásem a tanců, je zakladatelka Yvona Rybová. Na tvorbě nových tanců se v současnosti podílí především Tereza Drobná a Andrea Petrová. Jitřenka se prezentuje i v zahraničí (např. Polsko, Slovensko, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, ale i např. v Kostarice nebo americkém Tennessee). Děti vede Tereza Drobná, která je současně také uměleckou vedoucí souboru. Soubor má od roku 2018 vlastní lidovou muziku, kterou vede Eliška Zpěváková.
Vedoucí souboru je Romana Pouková.